Dá se astronomicky stanovit co nejpřesnější doba, kdy Slunce vyhasne? Na rok, měsíc a den přesně to samozřejmě určit nelze, dokonce ani na stovky či tisíce let. Co astrofyzikální výzkum, to jiný odhad. Obecně platí, že se hvězdy typu Slunce dožívají zhruba 10 miliard let a naše životadárná „stálice“ se nachází přibližně uprostřed své aktivní existence. Pokud zprůměrujeme veškeré dostupné odhady, vyhasne Slunce za 4 miliardy 430 miliónů 800 tisíc let. Nestane se tak ovšem přes noc, bude se jednat o nesmírně dlouhý proces zvětšování objemu, vyhasínání a pomalého kolapsu. Slunce jako supernova totiž nikdy nevybuchne, na to je jeho fyzikálně-chemický potenciál příliš malý.

Zdroj: časopis 21. století, říjen 2013

Otázky související s tématem:

• co je to výbuch supernovy
• jaké je odhadované stáří vesmíru
• co se stane po kolapsu Slunce
• jak dlouho jsou na Zemi lidé pro porovnání s dosavadním stářím Slunce

Na území České republiky došlo k hromadnému pádu meteoritů 22. 5. 1808 před šestou hodinou ranní u Stonařova jižně od Jihlavy. Odhadem šlo až o 300 meteoritů. Událost měla mnoho svědků, protože byla neděle a lidé šli do kostela na mši. Při jasné obloze se náhle na nebi objevil velký ohnivý kužel a ozvala se ohlušující rána jako z děla, poté svištění. Krajinu záhy přikryla hustá mlha a šířil se zápach. Kamenný déšť trval přibližně 8 minut. Žádné škody meteority naštěstí nezpůsobily. Většina nalezených kusů (údajně asi 66 ks) měla hmotnost v rozmezí od 32 g do 48 g. Největší kus však měl hmotnost přibližně 6 kg.

Zdroj: http://muzeum3000.nm.cz; www.asu.cas.cz; časopis 21. století, srpen 2008

Otázky související s tématem:

• co je to meteorit
• jakého stáří jsou stonařovské meteority
• ve sbírkách kterých muzeí jsou tyto meteority
• jak vypadají stonařovské meteority

Největší meteorit, který dopadl na území ČR, je meteorit Loket, který měl kolem 107 kg, ale je možné, že byl ještě větší. Je slitinou železa a niklu. Podle tvaru a celkového vzhledu jde o dobře uchovaný kus, nejspíše vyoraný v době kolem roku 1400. Podle jiné teorie dopadl přímo na nádvoří hradu Loket (odtud jeho název) v srpnu roku 1422. V roce 1812 byl rozřezán. Největší kus meteoritu je uložen v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni a váží zhruba 80 kg. Jeho malá část o hmotnosti 6,6 kg se nalézá i v Národním muzeu v Praze.

Zdroj: http://muzeum3000.nm.cz; http://hvezdarna.plzen.eu

Otázky související s tématem:

• jaký je rozdíl mezi meteoritem a meteorem
• jaká pověst se váže k meteoritu Loket

Otázka, co je vlastně ve vesmíru největší věcí, může na první pohled vypadat dětinsky. Pro astronomy však má docela dobrý smysl pokusit se na takovou otázku odpovědět. Zatím posledním objeveným držitelem rekordu je Velká skupina kvasarů (Large Quasar Group, LQG). Je tak velká, že k jejímu přeletění byste při rychlosti světla potřebovali 4 miliardy let.

LQG je shluk superhmotných černých děr. Jde tedy o objekt, jehož jednotliví členové jsou k sobě vzájemně přivázáni neviditelným poutem gravitace. Objev této struktury, která je asi 1600x větší než vzdálenost mezi Mléčnou dráhou a nejbližší další galaxií, Andromedou, ohlásili nedávno astronomové vedení Rogerem Clowesem z univerzity v anglickém Prestonu.

Zdroj: časopis 21. století, duben 2013

Otázky související s tématem:

• co je to kvasar
• co je to světelný rok
• co je to černá díra
• součástí které galaxie je naše sluneční soustava

Pokud si položíme otázku, který lidský výtvor je nejdále ve vesmíru, pak je na ni jednoznačná odpověď: je to americká vesmírná sonda Voyager 1 (česky Cestovatel).

Tato sonda pro výzkum vnější části Sluneční soustavy byla vypuštěna 5. září 1977, váží 822 kg a je stále funkční. Za dobu 34 let procestovala v kosmickém prostoru 17,7 miliardy kilometrů a nyní (rok 2010) opouští vnější hranice sluneční soustavy a dostává se do mezihvězdného (galaktického) prostoru.

Svoji misi, což byla cesta k vnějším planetám Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu splnila už v roce 1989, ale pokračuje dál v cestě do centra Mléčné dráhy. Energii jí poskytují jaderné články, měřící zařízení stále fungují a posílají radiovým spojením zprávu na Zemi - signál „letí“ 16 hodin.

Zdroj: časopis 21. století, září 2011

Otázky související s tématem:

• jaké další jednotky se používají pro vzdálenosti ve vesmíru
• co je to Mléčná dráha
• které další sondy jsou na 2. a 3. místě z hlediska vzdálenosti od Země
• může se tato sonda vrátit na Zemi

Severka čili (a to správněji) Polárka je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého Medvěda. Nažloutlého veleobra snadno nalezneme pomocí zadních kol Velkého vozu, a to tak, že 5x prodloužíme jejich vzdálenost. Polárka je důležitým orientačním bodem na obloze. Jde o vícenásobnou hvězdu. Její hlavní složka (Polárka A) má přibližně milionkrát větší objem než Slunce a září jako 5000 slunečních kotoučů. Tato hvězda stále ukazuje přibližně k severu, což je důležitá informace pro orientaci.

Zdroj: časopis 21. století, červen 2011

Otázky související s tématem:

• jak velký objem má Slunce
• jaké další bližší informace se ti podaří sehnat o Polárce
• co znamená označení „veleobr“ mezi hvězdami

Víme, že Američané poprvé přistáli na Měsíci 20. července 1969 díky kosmickému plavidlu Apollo 11. Také Sovětský svaz si naplánoval program přistání na Měsíci. Tyto plány se týkaly období let 1966 - 1972, ale byly udržovány v tajnosti. Hlavní roli dostala gigantická raketa N1, která však měla vážné nedostatky, takže většina zkušebních startů skončila fiaskem.

Zdroj: časopis 21. století, květen 2011

Otázky související s tématem:

• jak se jmenovali američtí kosmonauti, kteří přistáli na Měsíci
• jak daleko je od nás Měsíc
• jak se jmenoval první kosmonaut, který obletěl Zemi a ze které byl země

Za největší samostatný teleskop (dalekohled) na světě odborníci označují binokulární teleskop umístěný na vrcholu hory Mount Graham v americkém státě Arizona ve výšce 3190 metrů nad mořem. Jeho snímky dokonce předčí i záběry Hubbleova vesmírného dalekohledu. Tento teleskop (společná práce amerických, italských a německých vědců) má dvě zrcadla o průměru 8,4 metru (váží 16 tun). Teoreticky může zachytit světlo hořící svíčky na vzdálenost 2,5 milionu kilometrů.

Zdroj: časopis 21. století, květen 2011

Otázky související s tématem:

• co znamená binokulární teleskop
• co víš o Hubbleově vesmírném dalekohledu

Na otázku, zda může někdy dojít k tomu, že všechny planety sluneční soustavy budou v jedné přímce, odpověděl astronom a astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. časopisu 21. století toto: „Ne, taková situace zatím nenastala v celých dějinách sluneční soustavy. Je naprosto nepravděpodobné, že by se to stalo v budoucnosti, protože dosavadní numerické výpočty poloh planet na superpočítačích ukazují, že stejná konstelace planet vůči Slunci se může opakovat až za dobu podstatně delší, než je celkové stáří vesmíru od velkého třesku. Přitom sluneční soustava existuje teprve 4,5 miliardy roků, což je zhruba třetina stáří vesmíru.“

Zdroj: časopis 21. století, leden 2011

Otázky související s tématem:

• kolik planet má sluneční soustava
• co bližšího víš o Jiřím Grygarovi
• co je teorie velkého třesku

Mezinárodnímu týmu vědců pod vedením holandských badatelů se podařilo změřit mezi Zemí a černou dírou. Tento objekt ze souhvězdí Labutě je od nás vzdálen 7800 světelných let, což je o polovinu blíže, než vědci odhadovali.

Zdroj: časopis 21. století, březen 2010

Otázky související s tématem:

• co je černá díra
• co je to světelný rok
• kde najdeme na obloze souhvězdí Labutě

Zatím nejmrazivější místo objevili vědci nedaleko Země - na Měsíci. Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) poblíž měsíčního pólu (na okraji kráteru Hermite) naměřila teplotu mínus 249 °C. Do kráterů na pólech se nedostává žádné přímé sluneční světlo.

Zdroj: časopis 21. století, březen 2010

Otázky související s tématem:

• jak daleko je Měsíc od Země
• kolik stupňů Celsia představuje „absolutní nula“
• kolik stupňů Celsia chybí nejmrazivějšímu místu do absolutní nuly

Astronomové upřednostňují planetu GJ 121. Je třikrát větší než Země, obíhá kolem tzv. červeného trpaslíka je od něj vzdálena dva miliony kilometrů. Splňuje hlavní naději - může se na ní nacházet voda v kapalném skupenství - předpoklad rozvinutí života. V tekutém skupenství by jí mohly být až tři čtvrtiny. Planeta má pevné jádro, složené většinou ze železa a niklu, ve velmi husté atmosféře jsou obsaženy především vodík a helium. Planeta GJ 121 je od Země vzdálena „pouhých“ 40 světelných let. Může ji pozorovat i amatérský astronom s kvalitním vybavením.

Zdroj: časopis 21. století, březen 2010

Otázky související s tématem:

• co je červený trpaslík
• jak daleko je Země od Slunce
• porovnej vzdálenost Země - Slunce a GJ 121 a červ. trpaslík
• z čeho je složeno jádro naší Země

Kolem Země prolétají stovky asteroidů a planetek, ale ve velmi velké vzdálenosti, takže srážka nehrozí. V říjnu 2008 metrová planetka prosvištěla kolem Země ve vzdálenosti 6150 km. Teprve 15 hodin před nejtěsnějším přiblížením v listopadu 2009 zaregistrovali astronomové průlet planetky, pojmenované 2009 VA. Měla průměr 7 metrů. Přiblížení probíhalo celkovou rychlostí 10,23 km/s, jejich vzdálenost činila „pouhých“ 15 000 km. Podobně velké těleso se s naší planetou „srazí“ jednou za pět let. Většinou se však rozpadne a shoří v atmosféře.

Zdroj: časopis 21. století, březen 2010

Otázky související s tématem:

• co je asteroid, co je planetka
• v jaké vzdálenosti obíhají kolem Země družice, nehrozí srážka s nimi?
• jak se jmenuje světelný úkaz „padá hvězda“
• jak se jmenuje část úlomků, které dopadnou na Zemi

Z našeho pozemského pohledu si jednoznačný primát nese Sírius. Je to hlavní hvězda souhvězdí Velkého psa (Canis Major). Je 26 krát jasnějšínež naše Slunce a je od nás vzdálen 8,7 světelných let. Jeho hmotnost je 2,4 krát větší než Slunce, ale přitom je pouze 1,8 krát větší. Jeho povrchová teplota je zhruba 10 000 kelvinů.

Zdroj: časopis 21. století, duben 2010; www.astro.cz; www.wikipedia.cz

Otázky související s tématem:

• která hvězda je po Slunci nejblíže k Zemi
• v jaké vzdálenosti je tato nejbližší hvězda
• co je to světelný rok
• najdi bližší informace o souhvězdí Velkého psa
• jaký je převod mezi jednotkami teploty kelvin a stupeň Celsia

Náš jediný kosmonaut se jmenuje Vladimír Remek. Stal se v pořadí 87. kosmonautem světa, ale byl první z jiné země než ze SSSR (Sovětský svaz) a USA. Byl v hodnosti kapitána členem posádky kosmické lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut - výzkumník. Jednalo se o první mezinárodní posádku v rámci sovětského programu Interkosmos, která pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6. Celková délka Remkova letu činila 190 hodin a 18 minut. Let proběhl mezi 2. až 10. březnem 1978. Vzhledem k datu letu je vlastně „československým“ kosmonautem.

Zdroj: časopis 21. století, květen 2009

Otázky související s tématem:

• kdo byl velitelem letu
• co je kosmická loď
• co je to orbitální komlex
• najdi bližší informace o komplexu Saljut 6 (vypuštění, z čeho se skládala, konec)

Největší hvězdou, kterou astronomové změřili, je červený veleobr Betelgeuze ze souhvězdí Orion. Je 17000 krát jasnější než naše Slunce. Zajímavé také je, že mění rozměry - nabývá na objemu a zase se smršťuje. Když je největší, má průměr 980 miliónů km, což je asi 700 krát více než Slunce.

Zdroj: časopis 21. století, září 2010

Otázky související s tématem:

• kam (k jaké planetě) by zasahovala hvězda Betelgeuze, kdyby byla místo Slunce
• kdo hvězdu „objevil“
• jak jednou ukončí svůj „život“ tato hvězda
• co víš o souhvězdí Orion
• jak daleko je tato hvězda

Tým vědců sestavil žebříček obyvatelnosti těles ve sluneční soustavě. Důraz byl kladen na: teplotu, složení atmosféry, klima a vlhkost. Kam by se tedy lidstvo v případě nouze mohlo uchýlit?

1. Enceladus - jeden ze Saturnových měsíců (index obyvatelnosti 0,4)
2. Europa - jeden ze Jupiterových měsíců (index obyvatelnosti 0,3)
3. planeta Mars
4. Titan - další ze Saturnových měsíců

(pro porovnání - Země má index obyvatelnosti 0,7)

Zdroj: časopis 21. století, květen 2010

Otázky související s tématem:

• najdi bližší informace o výše jmenovaných měsících Enceladus, Europa a Titan (atmosféra, velikost, vzdálenost od Země, teplota, fotografii, atd.)
• najdi bližší informace o Marsu

Symbolicky lze odpovědět, že v kosmu je víc hvězd, než je zrníček písku na všech plážích světa. Jenom v naší galaxii pojmenované Mléčná dráha je přibližně 300 miliard (plus minus 100 miliard) hvězd. Do této galaxie patří i naše Slunce a Země. Ovšem Mléčná dráha je jedna z asi 100 miliard galaxií ve vesmíru.

Zdroj: časopis 21. století, červenec 2010; www.wikipedia.cz

Otázky související s tématem:

• která hvězda je nejblíže Zemi (mimo Slunce)
• jaká je vzdálenost od této hvězdy
• jak dlouho letí světlo od této hvězdy na Zemi

Podle astronomů je nutno brát ohledy na to, odkud hvězdy pozorujeme a za jakých klimatických podmínek. Ve velkém městě, kde je značné tzv. světelné znečištění, tedy přesvětlení oblohy, by člověk s výborným zrakem zaznamenal cca 90 hvězd. Pokud budete na venkově, kde je větší tma, uvidíte přes 2 000 hvězd. Na horách s čistou atmosférou lze spatřit až 45 000 hvězd. Astronomové však upozorňují, že tato čísla platí pro celou oblohu, jenže pozorovatel vidí zhruba jen asi její polovinu. Uvedená čísla by tak byla ve skutečnosti poloviční.

Zdroj: časopis 21. století, únor 2012

Otázky související s tématem:

• kolik hvězd tedy uvidíme ve městě, na venkově a na horách
• co je to světelné znečištění
• v jakých místech se staví obří dalekohledy

Je jediná, která je ze Země pozorovatelná pouhým okem a vrací se v pravidelných krátkých intervalech 75 až 76 let (tzv. periodická kometa). Naposledy byla pozorovatelná ve Sluneční soustavě v roce 1986 a další průlet kolem Země se přepokládá 28. července 2061.

Zdroj: www.wikipedia.cz

Otázky související s tématem:

• kdo a kdy pozoroval kometu jako první (a existuje o tom zápis, záznam)
• po kom je kometa pojmenována
• kdy byla kometa poprvé vyfotografována
• najděte nějaké fotografie této komety

Hubbleův kosmický dalekohled (HST), jehož ideovým otcem je americký astronom a teoretický fyzik Lyman Spitzer, cestuje vesmírem již 20 let. Má hmotnost 11,6 tuny, maximální průměr 4,2 metru a délku 13,2 metru, tedy jako standardní autobus. Vesmír sleduje na téměř kruhové oběžné dráze ve výši přes 550 km nad Zemí nejen ve viditelném světle, ale i v infračervené a ultrafialové oblasti. Nesčetné snímky, které pořizuje, pracují se světlem přicházejícím k nám z dávné historie vesmíru. Zachycují tak fascinující obrazy, které jsou běžnému lidskému oku neviditelné. HST zachytil desítky tisíc galaxií a umožnil nahlédnout 13 miliard let do minulosti. Zachycené galaxie existovaly přibližně 400 - 800 miliónů let po tzv. „velkém třesku“.

Zdroj: časopis 21. století, prosinec 2010

Otázky související s tématem:

• kdo byl Hubble a proč je asi po něm pojmenován kosmický dalekohled
• kdy přesně byl HST vypuštěn
• proč byl HST opravován
• najděte nějaké fotografie z tohoto teleskopu

V mnoha filmech nám jejich tvůrci (za pomocí filmových efektů) podstrkují myšlenku, že člověk, který se dostane nešťastnou náhodou nechráněný do kosmického prostoru, praskne, uvaří se mu krev nebo rázem zmrzne. Je to jistě dramatické, ale zcela nesmyslné.

Co by se tedy opravdu stalo (či nestalo):

• lidská kůže je velmi odolná a pevná a jen tak neexploduje
• pokud je v plicích vzduch, při dekompresi se plíce sice potrhají, ovšem stačí-li nešťastník vydechnout, má jakous takous šanci, že se dostane do bezpečí
• člověk může zůstat při vědomí několik desítek sekund, ale ne déle (jako když se potápíme bez kyslíku), protože mozku začne scházet kyslík, což vede k jeho poškození a k následnému kómatu
• ve vesmíru je sice pořádná „kosa“, ale částic je tu velmi, velmi málo, takže přenos teploty zde v podstatě nefunguje (k lokálním omrzlinám může dojít na sliznicích, odkud by se odpařila voda)
• lidský organismus by samozřejmě poškodilo kosmické záření, zvláště to ultrafialové (UV) - to útočí zejména na zrak a je schopno popálit pokožku; k bezprostřednímu ohrožení nemocí z ozáření by však zřejmě nedošlo

Zdroj: časopis 21. století, červenec 2015

Otázky související s tématem:

• znáš nějaký film, kde by se nechráněný člověk dostal do volného kosmického prostoru
• co je to dekomprese
• jak dlouho jsi schopen zadržet dech
• proč nefunguje přenos teploty v místě, kde je téměř vakuum
• odkud pochází kosmické záření

Vesmírné stanice a zásobovací rakety, které splní své mise na oběžné dráze a jejichž životnost je naplněna, skončí na hřbitově kosmických lodí. Ten se nachází na nejodlehlejším místě na světě, poblíž bodu v oceánu pojmenovaném příznačně po jednom románovém kapitánovi - Point Nemo. Tento vodní hřbitov je vzdálen 3900 km jihovýchodním směrem od novozélandského Wellingtonu a jsou zde roztroušeny trosky 161 kosmických objektů. V blízkosti tohoto místa se nenacházejí žádné ostrovy ani lodní cesty. Nejbližší pevninou je Antarktida, která se rozprostírá 2700 km jižním směrem. Při pádu tedy nehrozí žádné oběti na životech. Největším zde ležícím objektem je ruská stanice Mir, jejíž celková hmotnost byla 143 tun. Avšak v atmosféře značná část shořela. Odhaduje se, že zůstalo 20 až 25 tun trosek. Kromě této stanice zde spočívají i trosky 145 ruských autonomních zásobovacích lodí Progress, čtyř japonských nákladních kosmických lodí HTV a pěti autonomních kosmických lodí postavených Evropskou kosmickou agenturou.

Zdroj: časopis 21. století, srpen 2015

Otázky související s tématem:

• ve kterém románu vystupuje kapitán Nemo
• kdo je autorem románu a znáš ještě jiné jeho sci-fi díla
• zkus na mapě či glóbusu najít toto místo
• najdi bližší informace o stanici Mir - zejména, kdy skončila v mořském hřbitově
• proč při průletem atmosférou trosky hoří

Astronauti, kteří se po povrchu Měsíce prošli, připodobňují vůni měsíčního prachu – regolitu, ke střelnému prachu s tím, že není tak štiplavý. Jde o velice specifickou vůni, která ale není nepříjemná. Podobně jako astronauti popisují měsíční vůni i vědci, kteří přišli s regolitem do styku na Zemi.

Buzz Aldrin, který se po Měsíci prošel společně s Neilem Armstrongem v rámci mise Apolla 11, měsíční vůni připodobňuje k vůni popela v krbu, když na něj nalijete několik kapek vody. Regolit ale za sebou zanechává výraznou stopu, jakýsi blíže nespecifikovaný vonný dozvuk, který je v nose cítit ještě dlouho poté, co povrch Měsíce opustíte.

Astronauti tvrdí, že vesmír voní jako grilovaný steak, horký kov nebo svařování. Ačkoli nemohou cítit, když jsou ve volném kosmickém prostoru, zápach ulpívá na jejich skafandrech a nástrojích, které používají při výstupech do vesmíru.

Zdroj: časopis 21. století, říjen 2014; http://vesmir.stoplusjednicka.cz/

Otázky související s tématem:

• najdi bližší informace o tom, co je to regolit
• kdy se prošli Aldrin a Armstrong po měsíčním povrchu
• proč nemohou kosmonauti ve vesmíru nic cítit

Nová vědecká studie z Německa podpořila dosavadní teorii, že Měsíc vznikl po srážce Země s tělesem velikosti Marsu. Tým vědců z univerzity v německém Göttingenu analyzoval chemické složení měsíční horniny, kterou přivezli američtí astronauti. Hornina z Měsíce má mnoho společných prvků se zemskou půdou. Dosavadní výzkumy prokázaly jen neznatelné rozdíly v četnosti izotopů některých prvků. Podle původních teorií se Země před 4,5 miliardami let srazila s protoplanetou Theia. Po srážce se z vyvrženého materiálu zformoval prstenec a následně Měsíc.

Zdroj: časopis 21. století, prosinec 2014

Otázky související s tématem:

• najdi další teorie o tom, jak mohl vzniknout Měsíc
• co je to protoplaneta
• co je to izotop

Planetka Večerníček skutečně existuje. Její číslo je 33377 a alternativní označení 1999 CR9. Objevil ji 12. 2. 1999 český astronom Petr Pravec. Večerníček je tělesem v hlavním pásu planetek obíhajícím okolo Slunce ve vzdálenosti přibližně 2,5 AU a jeho oběžná dráha je asi 3,5 pozemského roku.

Zdroj: časopis 21. století, prosinec 2014

Otázky související s tématem:

• jak se liší planetka od planety
• kolik planet je ve sluneční soustavě
• co je to AU a kolik je to kilometrů

Jaká je maximální dosažitelná teplota ve vesmíru?

Ve vesmíru je rozsah teplot naprosto gigantický a takřka nepředstavitelný. V mezihvězdném prostoru, kde panuje takřka vakuum, klesá nejnižší teplota až k absolutní nule (-270 °C). Naopak v nitru hvězd se teploty pohybují až řádově okolo desítek miliónů stupňů.

Zdroj: časopis 21. století, říjen 2012

Otázky související s tématem:

• co je to vakuum
• vyjádři absolutní nulu ve fyzikální jednotce Kelvin
• jaký je převod mezi stupni Celsia a Kelviny
• jaký druh jaderné reakce probíhá v nitru hvězd